Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.

Aktuální informace

Vážení rodiče, 

zkontrolujte si prosím platnost posudků na tábory a zajistěte si prosím u nás posudek včas.  Posudek může vystavit jen registrující lékař, nikoli zastupující lékař v době naší dovolené. Posudek je možné u nás nechat potvrdit bez objednání kdykoli v ordinačních hodinách (kromě kojenecké poradny - úterý 10-12 a čtvrtku 10-11,30).  


Dovolujeme si Vás upozornit, že  1.7. - 4.7.2024 a 29.7. - 9.8.2024 máme dovolenou.  Zastupuje MUDr. Petra Guňková na Poliklinice I - Jeronýmova 750. objednávejte se prosím na tel. č. 495 533 611. 


Děkujeme za pochopení.




Pro posudky o zdravotní způsobilosti ke studiu na střední škole používejte prosím přednostně Medevio. Napište prosím čísla oborů, nejpozději do druhého dne Vám posudek vystavíme. Posudek by měl vyzvednout zákonný zástupce dítěte a podepsat převzetí. Pokud se Vám to nezdaří přes Medevio, můžete přijít bez objednání v ordinačních hodinách, ale počítejte v tom případě s čekáním.  


             

Vzhledem k velké nemocnosti doporučujeme nošení roušek/respirátorů v čekárně v době 7,30 -10h. V ostatních ordinačních hodinách, jen pokud máte příznaky infekčního onemocnění.  

Chráníte tím sebe i ostatní pacienty.    

Děkujeme.



Milí přátelé,

i když věřím, že mi zdraví umožní ještě nějaký čas ordinovat pro radost a setkávat se s Vámi, počátkem dubna 2023 jsem ordinaci předal paní doktorce Anetě Černé, PhD.


S mnoha z Vás jsem se setkával ještě jako s dětmi v Habrmanově ulici, kde jsem po návratu z IKEM vybudoval na jaře 1991 dětskou ordinaci. Vzpomínám také na první roky práce v Srdínkově ulici. Někteří z těch, které nám rodiče svěřili do péče, k nám už nyní docházejí se svými dětmi.

Mohu jen doufat, že jsem Vás nezklamal. Paní doktorku Černou jsem si vybral jako svou nástupkyni ne náhodou. Jsem přesvědčený, že při jejím vzdělání i vlastnostech budete spokojeni, paní doktorka má navíc podobný názor na léčbu jako já.

Těším se, že se ještě někdy v ordinaci potkáme a Vašim dětem upřímně přeji, aby k nám chodily jen jako zdravé, na preventivní prohlídky.

Váš Ladislav Hanousek


Vážení a milí rodiče, 

od 1.4.2023 přebírám pediatrickou ordinaci od pana doktora Hanouska. Na provozu ordinace se toho příliš nemění. Mění se jen poměr našeho působení v ordinaci a dochází k malé změně ordinačních hodin. S panem doktorem se můžete nadále setkávat v odpoledních ordinačních hodinách (viz ordinační doba) a v době mé nepřítomnosti. Budu se maximálně snažit, aby naše ordinace zůstala příjemným místem, kam se můžete s důvěrou obrátit se zdravotními potížemi Vašich dětí.


MUDr. Aneta Černá, Ph.D.


Prosíme, s nemocnými dětmi přicházejte, výhradně mezi 7.30 a 9.00.  Prosíme používejte v této době respirátory či roušky. Budete tak chránit nejen ostatní, ale i sebe a své děti.

Ordinace po 9. hodině je určena pro kontroly, neinfekční choroby (např. kožní), injekce, očkování po tel. objednání.



S velkou radostí Vám mohu říci, že nakladatelství Vašut překročilo letos v létě hranici deseti tisíc výtisků knížky "Maminko, není mi dobře" prodaných v síti prodejen Kanzelsberger či u jiných prodejců. Knížka není pro mě zdrojem zisku, ale byla psána se snahou poskytnout rodičům vše, co jsem se za čtyřicet let v ordinaci naučil. Nejde o knížku pro mediky, ale naopak, je určena rodičům. Proto se v ní zabývám v jisté míře i alternativními způsoby léčby, či dobrými radami našich babiček.

Informace o léčbě případné koronavirové nákazy najdete v knížce v kapitole "Chřipka". Covid 19 není sice chřipka, příznaky má Covid 19 velmi široké a zejména postinfekční průběh může být jiný,  ale veškerá léčebná a epidemiologická opatření, která provádějí rodiče doma během onemocnění Covidem 19, se s léčbou chřipky shodují. A to včetně podávání léků alternativních a bylinných.

Nemusíte si knížku kupovat, byť je v běžné distribuční i internetové síti. Stačí, když si ji od někoho vypůjčíte. Najdete v ní však mnoho rad, s pomocí kterých si s nemocemi poradíte mnohdy i sami, aniž byste museli do ordinace či na LSPP. Zejména léčbě kašle jsem věnoval velkou pozornost, protože se stále setkávám s chybným podáváním antitussik - léků tlumících kašel, nebo diety při dětském průjmu.


Na knížce spolupracovalo 12 konzultantů a 3 recenzenti, vše renomovaní lékaři jak praktičtí, tak někteří přednostové z klinik FN.  Vydalo ji zmíněné nakladatelství Vašut. Jsem velmi rád, že tak díky knížce můžeme rodičům poskytnout vodítko k tomu, jak přistoupit k příznakům nemocí v době, kdy není možno zajít ke svému praktickému dětskému lékaři. Věřím, že snad knížka bude pro rodiče i nadále užitečnou pomůckou. Na náš web postupně přidávám některé z článků v přiměřeném rozsahu (zatím zde máme léčbu horečky, některé poznámky k očkování, několik zajímavostí ke genetice, informace pro rodiče novorozenců a další).

Knížka by měla sloužit pro řešení nejběžnějších dětských potíží v době, kdy nejsme k dispozici. Třeba tak ušetříte za návštěvu LSPP, protože si ověříte, že Váš způsob léčby dítěte je správný.




Můj názor na Covid 19 (říjen 2020)

    Pacienti i známí se mě ptají, co skutečně soudím o nemoci Covid 19. Pokusím se odpovědět tak stručně, jak to jen jde. 
    Otázku, jak je koronavirus nebezpečný, si kladu už několik měsíců sám. Faktem je, že současný Covid 19 postihuje jen málo děti, ty se ale mohou stát jeho přenašeči. Větší příznaky zpravidla děti nemívají. Natož plně rozvinutou nemoc. Děti mají trochu jiný imunitní systém, než dospělí a staří lidé, zmínil jsem se o tom ve své poslední zdravotnické knížce. 
    Děti jsou proti virům obecně odolnější, protože si protivirovou imunitu pěstují již od školkového věku tím, že se setkávají trvale a každodenně s ostatními dětmi (a děti mívají mnohem více nemocí horních dýchacích cest, než dospělí, kteří se potkávají např. v zaměstnání). Virusy nechávají dobré hladiny protilátek (viz typické dětské nemoci jako spalničky či zarděnky). Naopak děti chytají snadněji infekce bakteriální (Haemophillus, Branhamella atp.). Ty ale nejsou moc nebezpečné, projevují se nejčastěji obtížemi horních cest dýchacích - rýmou a kašlem. 
    Nejhůře snášejí Covid 19 lidé staří a zejména chronicky nemocní, nejvíce ti s nadváhou. Jejich plíce infekci neudýchají a lidé končí na JIP. Takže většina opatření je právě kvůli těmto chronicky nemocným pacientům. 
    Určitě souhlasím s rouškami, je to už několika sty léty ověřená ochrana před kapénkami plnými choroboplodných zárodků, které každý vydechuje (proto roušky chirurgů na operačních sálech). Rouška nás ani tolik nechrání proti nakažení (to dokáží jen kvalitní respirátory), ale snižuje zásadně možnost přenosu na ostatní. Bohužel je nutná ale i karanténa, která přenosu na ostatní také brání.  Nošení roušky je ale dobrou formou prevence přenosu koronaviru, pokud jsme nakažení (a bez příznaků, což je časté), na staré a nemocné.     Koronavirus se chová podobně jako virus chřipky. Prevence je tedy stejná jako u chřipky. S D vitamínem to není nic nového, už ve své knížce jeho obecnou důležitost zdůrazňuji. Na recept lze napsat Vigantol, ten se užívá 3 kp. denně, ale v lékárně lze koupit i řadu preparátů s D vitamínem získávaných především z mořských ryb. Na rozdíl od syntetických multivitamínových směsí, které nepokládám za užitečné, je D vitamín dobrý a s ústupem slunečního svitu bude stále důležitější. Existují i sirupy s velkou koncentrací rybího tuku (imunitně velmi zdatný), které jsou chuťově přijatelné. Ale teď po létě máme vitamínu D všichni dost, protože se syntetizuje především za pomoci slunečního záření. Velmi podrobně se zabývám opatřeními vedoucími ke zvyšování obranyschopnosti ve své knížce. Plně vše platí i pro infekci koronaviry. Já osobně se snažím přidat k vitamínu D ještě jablka a hrušky, tedy ovoce, které je z našich zeměpisných šířek. Z těch je C vitamín (navíc i z brambor) nejlépe vstřebatelný. Přidávám si občas i mandarinky a pomeranče, které mám rád a trochu mi připomínají Vánoce. Ty se už blíží a uvidíte, že během nich se i množství nemocných sníží. Tak je to vždy. Prostě se musíme snažit spolu s koronavirem na Zemi žít.
    Buďme k němu pokorní, je trochu nebezpečnější, než nastuzení, přiměřeně se chraňme a chraňme starší a chronicky nemocné a nesmějte se těm, kdo roušky nosí.  Ale děs není nutný. Vyvolává stres a ten zhoršuje, jak známo, imunitu... A tak se společně držme... a těšme se na ty Vánoce... 



Osobně si myslím, že děti nebudou nějakým zásadním přenašečem koronaviru až začnou chodit do školy. Proto jsem byl i zastáncem jejich brzkého návratu do škol.  Nemám však tento předpoklad doložený žádnou studií, spíše postupuji analogicky k jiným infekcím. Přesto se musíme - alespoň do doby, než budou ve světě nějaké relevantnější názory na přenos Covidu 19,  smířit s testováním. O jeho frekvenci lze diskutovat, ale určitě se mu musíme podřídit. 

O očkování proti coronaviru platí plně to, co říkám a píši až asi dvacet let: U každého očkování záleží na tom, co má větší riziko. Zda očkování, nebo nemoc jako taková. Covid 19 je velmi zvláštní infekce, zrádnější, než jiné virózy, jakkoliv jsou epidemiologická opatření stejná, jako u chřipky. Očkování je u dospělých jedinců rozhodně důležitou cestou k oslabení infekce a zejména dobrou prevencí zahlcení jednotek intenzívní péče nemocnými.

O očkování u dětí se stále diskutuje. Celosvětově probíhají intenzívní studie, které mají posoudit právě to, co zvažujeme i my: Je-li očkování menším rizikem, než onemocnění samo. I když coronavirus postihuje méně děti, než dospělé, přesto se čas od času právě u dětí vyskytne tzv. polysytémový zánětlivý syndrom, které dítě ohrožuje na životě. Do doby, než by mělo dojít k případnému očkování dětí, budeme mít spoustu nových informací z mnoha zemí a budeme o věci diskutovat mnohem erudovaněji.

A pokud jste měli sílu dočíst až sem, přidám jeden zajímavý text, který se mi dostal do rukou:

Anonymní příspěvek ze sociálních sítí:

Byl jsem očkován proti covidu. A ne, nemám ponětí, co je ve vakcíně,

ani ve všech těch, které jsem dostal jako dítě, stejně jako netuším, co

je v lécích jako Brufen, Paracetamol, Nimulid nebo Andol, které beru,

když mě bolí hlava, když mám teplotu, nebo co je v jiných léčebných

postupech - anestezie při operaci nebo nejběžnější oprava chrupu,

antibiotikum proti zánětu, ani ve vakcíně proti tetanu, chřipce, nebo

ve vakcínách pro děti. Věřím svému lékaři, když říká, že je to nutné.

Taky přesně ani spolehlivě nevím, co je v rohlíku nebo kebabu. Nemám

ponětí, co je v dalším jídle, které jím, v nápoji, který piju...

Dokonce ani neznám každou složku mého mýdla, šamponu nebo deodorantu.

Nevím, jaký je dlouhodobý efekt používání mobilu, ani jestli se v

kavárně, kde jsem zrovna pil espresso, opravdu používaly čisté kelímky

a jestli si obsluha myla ruce.

Většinou... Je spousta věcí, které nevím a nikdy se nedozvím.

Vím jen, že život je krátký, velmi krátký a já chci pořád dělat něco

jiného, než sedět doma. Pořád chci chodit ven, flákat se a cestovat,

beze strachu objímat lidi a najít ten smysl života „z dřívějška“.

V dětství i v dospělosti jsem byl očkován všemi vakcínami z povinného

očkovacího průkazu. S rodiči jsme věřili ve vědu a nikdy jsme se

nenakazili ani nepřenesli žádnou z infekčních nemocí, proti kterým jsme

byli očkováni.

Byl jsem očkován, ne proto, že by to mělo být podle vlády, ale:

* neonemocnět a nezemřít na Covid-19,

* nevzít si nemocniční lůžko, když onemocním, a odebrat ho někomu, kdo

z důvodu akutního a život ohrožujícího onemocnění toto lůžko potřebuje

mnohem více,

* obejmout své milované,

* žít svůj život,

* že covid-19 se konečně stane starou a špatnou vzpomínkou,

* chránit nás, NÁS VŠECHNY.




Starší informace: 

14. července 2017 jsem přidal do galerie "O dětských nemocech" ještě článek "Něco genetického na odlehčení", který je spíš pro zábavu, než odborným textem. Čtyřicet let sleduji jisté genetické souvislosti, ať již ve vlastnostech dětí a jejich rodičů a prarodičů, tak souvislosti v tom, kdy se rodičům narodí chlapeček či holčička. Berte, prosím, tento text opravdu jako čtení pro chvíle volna, velmi jsem vážil jeho zveřejnění, protože se zcela odlišuje od textů popisujících jinak seriozně a zcela vážně příznaky dětských nemocí a jejich léčbu. Možná budu muset text časem vyřadit, abych nebyl považován za dalšího Ericha von Danikena, ale pokud mi někdo napíše názor a své zkušenosti, budu rád. LH



...