Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Vážení rodiče,
dne 2.10.2024 je ordinace otevřená jen do 11,30 hodin. Děkujeme za pochopení.
Vážení rodiče,
zkontrolujte si prosím platnost posudků na tábory a zajistěte si prosím u nás posudek včas. Posudek může vystavit jen registrující lékař, nikoli zastupující lékař v době naší dovolené. Posudek je možné u nás nechat potvrdit bez objednání kdykoli v ordinačních hodinách (kromě kojenecké poradny - úterý 10-12 a čtvrtku 10-11,30).
Dovolujeme si Vás upozornit, že 29.7. - 9.8.2024 máme dovolenou. Zastupuje MUDr. Petra Guňková na Poliklinice I - Jeronýmova 750. Objednávejte se prosím na tel. č. 495 533 611.
Děkujeme za pochopení.
Milí přátelé,
i když věřím, že mi zdraví umožní ještě nějaký čas ordinovat pro radost a setkávat se s Vámi, počátkem dubna 2023 jsem ordinaci předal paní doktorce Anetě Černé, PhD.
S mnoha z Vás jsem se setkával ještě jako s dětmi v Habrmanově ulici, kde jsem po návratu z IKEM vybudoval na jaře 1991 dětskou ordinaci. Vzpomínám také na první roky práce v Srdínkově ulici. Někteří z těch, které nám rodiče svěřili do péče, k nám už nyní docházejí se svými dětmi.
Mohu jen doufat, že jsem Vás nezklamal. Paní doktorku Černou jsem si vybral jako svou nástupkyni ne náhodou. Jsem přesvědčený, že při jejím vzdělání i vlastnostech budete spokojeni, paní doktorka má navíc podobný názor na léčbu jako já.
Těším se, že se ještě někdy v ordinaci potkáme a Vašim dětem upřímně přeji, aby k nám chodily jen jako zdravé, na preventivní prohlídky.
Váš Ladislav Hanousek
Vážení a milí rodiče,
od 1.4.2023 přebírám pediatrickou ordinaci od pana doktora Hanouska. Na provozu ordinace se toho příliš nemění. Mění se jen poměr našeho působení v ordinaci a dochází k malé změně ordinačních hodin. S panem doktorem se můžete nadále setkávat v odpoledních ordinačních hodinách (viz ordinační doba) a v době mé nepřítomnosti. Budu se maximálně snažit, aby naše ordinace zůstala příjemným místem, kam se můžete s důvěrou obrátit se zdravotními potížemi Vašich dětí.
MUDr. Aneta Černá, Ph.D.
Prosíme, s nemocnými dětmi přicházejte, výhradně mezi 7.30 a 9.00. Prosíme používejte v této době respirátory či roušky. Budete tak chránit nejen ostatní, ale i sebe a své děti.
Ordinace po 9. hodině je určena pro kontroly, neinfekční choroby (např. kožní), injekce, očkování po tel. objednání.
S velkou radostí Vám mohu říci, že nakladatelství Vašut překročilo letos v létě hranici deseti tisíc výtisků knížky "Maminko, není mi dobře" prodaných v síti prodejen Kanzelsberger či u jiných prodejců. Knížka není pro mě zdrojem zisku, ale byla psána se snahou poskytnout rodičům vše, co jsem se za čtyřicet let v ordinaci naučil. Nejde o knížku pro mediky, ale naopak, je určena rodičům. Proto se v ní zabývám v jisté míře i alternativními způsoby léčby, či dobrými radami našich babiček.
Informace o léčbě případné koronavirové nákazy najdete v knížce v kapitole "Chřipka". Covid 19 není sice chřipka, příznaky má Covid 19 velmi široké a zejména postinfekční průběh může být jiný, ale veškerá léčebná a epidemiologická opatření, která provádějí rodiče doma během onemocnění Covidem 19, se s léčbou chřipky shodují. A to včetně podávání léků alternativních a bylinných.
Nemusíte si knížku kupovat, byť je v běžné distribuční i internetové síti. Stačí, když si ji od někoho vypůjčíte. Najdete v ní však mnoho rad, s pomocí kterých si s nemocemi poradíte mnohdy i sami, aniž byste museli do ordinace či na LSPP. Zejména léčbě kašle jsem věnoval velkou pozornost, protože se stále setkávám s chybným podáváním antitussik - léků tlumících kašel, nebo diety při dětském průjmu.
Na knížce spolupracovalo 12 konzultantů a 3 recenzenti, vše renomovaní lékaři jak praktičtí, tak někteří přednostové z klinik FN. Vydalo ji zmíněné nakladatelství Vašut. Jsem velmi rád, že tak díky knížce můžeme rodičům poskytnout vodítko k tomu, jak přistoupit k příznakům nemocí v době, kdy není možno zajít ke svému praktickému dětskému lékaři. Věřím, že snad knížka bude pro rodiče i nadále užitečnou pomůckou. Na náš web postupně přidávám některé z článků v přiměřeném rozsahu (zatím zde máme léčbu horečky, některé poznámky k očkování, několik zajímavostí ke genetice, informace pro rodiče novorozenců a další).
Knížka by měla sloužit pro řešení nejběžnějších dětských potíží v době, kdy nejsme k dispozici. Třeba tak ušetříte za návštěvu LSPP, protože si ověříte, že Váš způsob léčby dítěte je správný.
Osobně si myslím, že děti nebudou nějakým zásadním přenašečem koronaviru až začnou chodit do školy. Proto jsem byl i zastáncem jejich brzkého návratu do škol. Nemám však tento předpoklad doložený žádnou studií, spíše postupuji analogicky k jiným infekcím. Přesto se musíme - alespoň do doby, než budou ve světě nějaké relevantnější názory na přenos Covidu 19, smířit s testováním. O jeho frekvenci lze diskutovat, ale určitě se mu musíme podřídit.
O očkování proti coronaviru platí plně to, co říkám a píši až asi dvacet let: U každého očkování záleží na tom, co má větší riziko. Zda očkování, nebo nemoc jako taková. Covid 19 je velmi zvláštní infekce, zrádnější, než jiné virózy, jakkoliv jsou epidemiologická opatření stejná, jako u chřipky. Očkování je u dospělých jedinců rozhodně důležitou cestou k oslabení infekce a zejména dobrou prevencí zahlcení jednotek intenzívní péče nemocnými.
O očkování u dětí se stále diskutuje. Celosvětově probíhají intenzívní studie, které mají posoudit právě to, co zvažujeme i my: Je-li očkování menším rizikem, než onemocnění samo. I když coronavirus postihuje méně děti, než dospělé, přesto se čas od času právě u dětí vyskytne tzv. polysytémový zánětlivý syndrom, které dítě ohrožuje na životě. Do doby, než by mělo dojít k případnému očkování dětí, budeme mít spoustu nových informací z mnoha zemí a budeme o věci diskutovat mnohem erudovaněji.
A pokud jste měli sílu dočíst až sem, přidám jeden zajímavý text, který se mi dostal do rukou:
Anonymní příspěvek ze sociálních sítí:
Byl jsem očkován proti covidu. A ne, nemám ponětí, co je ve vakcíně,
ani ve všech těch, které jsem dostal jako dítě, stejně jako netuším, co
je v lécích jako Brufen, Paracetamol, Nimulid nebo Andol, které beru,
když mě bolí hlava, když mám teplotu, nebo co je v jiných léčebných
postupech - anestezie při operaci nebo nejběžnější oprava chrupu,
antibiotikum proti zánětu, ani ve vakcíně proti tetanu, chřipce, nebo
ve vakcínách pro děti. Věřím svému lékaři, když říká, že je to nutné.
Taky přesně ani spolehlivě nevím, co je v rohlíku nebo kebabu. Nemám
ponětí, co je v dalším jídle, které jím, v nápoji, který piju...
Dokonce ani neznám každou složku mého mýdla, šamponu nebo deodorantu.
Nevím, jaký je dlouhodobý efekt používání mobilu, ani jestli se v
kavárně, kde jsem zrovna pil espresso, opravdu používaly čisté kelímky
a jestli si obsluha myla ruce.
Většinou... Je spousta věcí, které nevím a nikdy se nedozvím.
Vím jen, že život je krátký, velmi krátký a já chci pořád dělat něco
jiného, než sedět doma. Pořád chci chodit ven, flákat se a cestovat,
beze strachu objímat lidi a najít ten smysl života „z dřívějška“.
V dětství i v dospělosti jsem byl očkován všemi vakcínami z povinného
očkovacího průkazu. S rodiči jsme věřili ve vědu a nikdy jsme se
nenakazili ani nepřenesli žádnou z infekčních nemocí, proti kterým jsme
byli očkováni.
Byl jsem očkován, ne proto, že by to mělo být podle vlády, ale:
* neonemocnět a nezemřít na Covid-19,
* nevzít si nemocniční lůžko, když onemocním, a odebrat ho někomu, kdo
z důvodu akutního a život ohrožujícího onemocnění toto lůžko potřebuje
mnohem více,
* obejmout své milované,
* žít svůj život,
* že covid-19 se konečně stane starou a špatnou vzpomínkou,
* chránit nás, NÁS VŠECHNY.
Starší informace:
14. července 2017 jsem přidal do galerie "O dětských nemocech" ještě článek "Něco genetického na odlehčení", který je spíš pro zábavu, než odborným textem. Čtyřicet let sleduji jisté genetické souvislosti, ať již ve vlastnostech dětí a jejich rodičů a prarodičů, tak souvislosti v tom, kdy se rodičům narodí chlapeček či holčička. Berte, prosím, tento text opravdu jako čtení pro chvíle volna, velmi jsem vážil jeho zveřejnění, protože se zcela odlišuje od textů popisujících jinak seriozně a zcela vážně příznaky dětských nemocí a jejich léčbu. Možná budu muset text časem vyřadit, abych nebyl považován za dalšího Ericha von Danikena, ale pokud mi někdo napíše názor a své zkušenosti, budu rád. LH