Nadýmání u malých dětí

Rodiče novorozenců a kojenců přicházejí do ordinace s nadýmáním častěji, než s většími dětmi. Dílem je to určitě větším výskytem plynatosti v nízkém věku, dílem je to i jakýmsi mýtem, že každý pláč kojence, při kterém stahují nožičky k bříšku, je způsoben nadýmáním. Zejména v posledních letech je většina maminek přesvědčena, že jejich miminko nadýmáním trpí (internet?).

Přítomnost plynů ve střevech je normálním jevem. Plyny vznikají jako běžný produkt při trávení, u kojenců se do trávicí trubice dostávají navíc při polykání potravy. Pokud je rovnováha mezi jejich tvorbou a odchodem narušena, projevuje se to neklidem a pláčem. 

Nadýmání (jeho latinský název je meteorismus) může být u kojených dětí způsoben nesprávnou technikou kojení, při které miminko polyká vedle mléka i nadměrné množství vzduchu, ale i stravou matky bohatou na nadýmavé potraviny. K častějšímu výskytu nadýmání u malých dětí přispívá i jistá nezralost zažívacího ústrojí a jejich malá pohybová aktivita.

U dětí s příkrmy může být spouštěcím mechanismem plynatosti bílkovina kravského mléka, přecitlivělosti na některé potraviny, změněná střevní mikroflóra (viz dysmikrobie).

U některých dětí trpících nadýmáním se objevují ještě tzv. kojenecké koliky, při kterých miminko neztišitelně pláče, napíná bříško, přitahuje nožičky k bříšku. K tomuto stavu dochází zpravidla z plného zdraví, u prospívajícího dítěte. Stav se zpravidla upraví po odchodu větrů.

Domácí léčba

Přírodní metody

Z přednášek jednoho z našich nejznámějších pediatrů, již citovaného, pana profesora Švejcara,  pochází dvě "babičkovské", ale účinné rady: Že by kojící matka měla pít fenyklový čaj, to je známé. Méně známé jsou ale léčivé účinky odvaru kmínu na zažívací trakt kojence.   Ten vyrobíme každé ráno tak, že do cca 100 ml kojenecké vody dáme na špičku nože kmínu (jinak užívaného na vaření brambor), vodu necháme přejít krátkým varem, aby vznikla mírně aromatická tekutina. Nesladíme, přes den uchováváme v pokojové teplotě, miminku pak podáváme před každým krmením 4-5 lžiček tohoto odvaru. Maminky si účinky kmínu velmi chválí, obtíže spojené s plynatostí se u kojenců výrazně snižují.

A ještě druhý recept: 

Ke zmenšení obtíží vede potom úlevová poloha, ať ji již budeme říkat "na všech čtyřech" či poloha "na tygříka" a jemná masáž bříška. Na rozpálený vařič dáme pár zrníček kmínu a teplý, voňavý vzduch nachytáme do plínky. Tuto teplouplínku přikládáme miminku na bříško.

Pomůže i uklidnění dítěte. Nejpřirozenějším způsobem, který každý udělá bezděčně,  je chování, kolébání či houpání v kočárku. Jen pozor na úskalí, který tento způsob přináší: děti si velmi snadno zvykají na to, co je příjemné a vyžadují to i bez plynatosti. Pokud je to tedy možné, je výhodnější úlevová poloha, masáže bříška a zejména tiché mluvení, broukání, či zpívání. Na tyto hlasové projevy rodičů se často zapomíná, přičemž mají skutečně velký význam!

Léky

Espumisan  5-10 kapek před každým krmením (nebo do lahvičky s mlékem).

Sab Simplex: 5-10 kp. 3-5x denně

Prevence

Základním preventivním opatřením proti plynatosti je dobré odříhnutí po krmení. Velmi dobrý je tento postup: Na rameno si dáme čistou plenu. Miminko si položíme na předloktí, temeno hlavičky mu podložíme dlaněmi a chvíli je pohoupáme tím, že pokrčujeme ruce v loktech. Tím se vzduch v žaludku miminka dostane do žaludeční klenby a po položení na rameno odejde vzduch s hlasitým říhnutím ven. Pan profesor Švejcar dále doporučoval, a již o tom byla řeč jinde, aby maminka krmila novorozence do tří  až šesti týdnů tehdy, kdy má chuť, kdy se pláčem ke krmení přihlásí. Potom, pokud novorozenec prospívá, je v zájmu miminka i rodičů, postupně vybudovat zřetelný rozdíl mezi denním a nočním režimem. Jistá pravidelnost v kojení, tedy přes den nejlépe po třech hodinách, v noci postupně po 4-6 hodinách, vede k dostatečnému strávení mléčné porce, k nižší náchylnosti k plynatosti, ale i k uklidnění denního režimu maminky, k lepšímu plánování denních činností a k výraznému zklidnění v rodině, která tak už není závislá na náhodném pláči dítěte vedoucímu k okamžité nabídce prsu či lahvičky. Zdraví novorozenci si na tento režim při troše trpělivosti zpravidla rychle zvyknou.

A ještě jedna rada pana profesora Švejcara: Ne každý pláč kojence nutně znamená plynatost a bolest bříška, i když miminko stahuje nožičky k bříšku. Některé děti propláčí často jeden denní interval mezi krmením, častěji to bývá večer. Preventivními opatřeními proti plynatosti nic nezkazíme, ale nezapomínejme na verbální komunikaci s dítětem. Jednotlivým slovům novorozenci a malí kojenci nerozumí, intonaci však dokáží rozpoznat překvapivě brzo.

...