Stolice u kojence

Že se stolice novorozence liší od stolice větších dětí, to ví každá maminka. Přesto je barva, konzistence stolice a frekvence stolic častým dotazem, se kterým maminky přicházejí do dětské ordinace. Nejdříve tedy několik slov o normální stolici kojených novorozenců a malých kojenců: Má konsistenci míchaných vajíček a i podobnou – žlutou barvu. Může být i velmi řídká, zanechávající velký barevný lem na pleně. Po delší době na vzduchu se žlutá barva mění na zelenou, a to bývá nejčastější případ obav maminek. U kojenců větších, kteří jsou již na příkrmech, mění stolice barvu i tuhost podle toho, jaký příkrm mají. Zelenou stolici vídáme již méně často, občas se však vyskytne zácpa, kterou je třeba řešit.

Frekvence stolic u výhradně kojeného dítěte kolísá, a to až v neuvěřitelném rozsahu. Někteří novorozenci mají stolici při každém přebalování, někteří jednou za týden. A i tak to může být ještě v normě, pokud miminko prospívá a nejeví známky neklidu. Pokud je mléka dostatek až přebytek, je stolice častá, je-li mateřského mléka tolik, že přesně odpovídá potřebě dítěte,  nemusí být stolice několik dnů. Pokud není stolice týden, doporučoval bych již vyšetření dětským lékařem.

Stolice může mít i jinou barvu, než žlutou:

Zelená stolice

  • Důvodem zelené stolice může být novorozenecká žloutenka.
  • Nadbytek tzv. "předního" mléka, ke kterému může dojít při kojení z obou prsů při jednom kojení, zelenou barvu způsobuje mléčný cukr laktóza, kterého je v "předním" mléku více. Doporučuje se zkusit kojit jen z jednoho prsu při jednom kojení, nebo kojit z jednoho prsu a druhé jen krátce nabídnout.
  • Užívá-li matka tablety se železem, někdy i po požití zelené potravy (špenát) matkou.
  • U dětí krmených sušeným mlékem může stolici zabarvit železo, kterým jsou formule obohacovány.
  • Výjimečně alergická reakce na přítomnost laktózy v potravě matky. Pokud by zelená stolice u kojence přetrvávala například týden, je možné, aby matka zkusila vynechat na 10 dnů mléko a mléčné výrobky. Jde však o závažný zásah do stravovacího vzorce matky, proto by se k úplnému vynechání mléka mělo přistoupit až po opakovaném výskytu zelené stolice u miminka.

Hnědá stolice

Má-li plně kojené dítě jen malé množství hnědé stolice jednou za den nebo ještě méně často a stolice zapáchá, mohlo by jít o tzv. "hladovou" stolici. v takovém případě je třeba hlídat intervaly mezi kojením, případně je zkrátit, nabízet dítěti prs ještě před tím, než začne jevit známky hladu. Nutné je kojit i v noci, noční přestávka mezi kojeními by neměla být delší než 4 hodiny. Kojení by mělo být z obou prsů, kojení by mělo začít z prsu na té straně, kde předchozí kojení skončilo. Přidáme či zvýšíme dávku přírodního vitamínu A (mrkev s olejem, čaj z jestřabiny - viz...)

Hlen ve stolici

Přítomnost hlenu ve stolici je příznakem poruch zažívání, může být projevem alergie na potravu dítěte. Pokud jsou vedle hlenu ve stolici i žilky krve, podezření na alergii na kravské mléko (MM) je ještě větší.

Krev ve stolici

a) tmavá, dehtovitá stolice

Pokud krev pochází z horních partií zažívacího traktu a je natrávená žaludečními šťávami, je stolice dehtovitá, tmavá, zapáchající. To je častější spíše u větších dětí. Příčin může být mnoho a vzhledem k závažnosti tohoto stavu nedoporučuji zkoušet přírodní prostředky, dítě by mělo být vyšetřeno dětským lékařem.

b) čerstvá, červená krev

Na stolici jsou žilky krve nebo na stolici vidíme větší množství čerstvé, červené krve. Tomuto stavu říkáme enteroragie. 

Je-li kojenec v celkově dobrém stavu, prospívá, nemá průjem, není-li ve stolici hlen, ale má ve stolici žilky krve,  může jít pouze o banální příčinu, např. drobnou trhlinku v řitním otvoru. Vždy je třeba ji hledat. Čerstvou, červenou krev, můžeme u malého, kojeného dítěte vidět i při malých trhlinkách (ragádách) na bradavce prsní maminky. Na rozdíl od větších dětí nemusí být krev zabarvena tmavě a projevit se jako meléna, protože žaludeční šťávy nejsou tak kyselé, aby krev v melénu změnily.

Je-li kojenec v celkově dobrém stavu a má ve stolici žilky krve při vyloučení výše zmíněné příčiny, je třeba návštěva dětského lékaře, který provede podrobné laboratorní vyšetření. Alergie na bílkovinu kravského mléka se může projevit i u plně kojených dětí. I pokud je alergie prokázána, matka by měla vyloučit mléčné výrobky ze své potravy a chybějící vápník nahradit jiným způsobem (...) U dobře prospívajícího kojence nepřerušujeme kojení, dítě příjmem mateřského mléka nepoškodíme. Dětský lékař jen pravidelně hlídá celkový stav, případně i krevní obraz, aby zachytil případnou chudokrevnost.

U dětí, které jsou kojeny a dokrmovány, jsou v celkově dobrém stavu a mají ve stolici žilky krve, doporučí dětský lékař eliminačně-expoziční test, kdy se běžné sušené mléko (formule) nahradí vysoce štěpeným hydrolyzátem, neobsahujícím bílkovinu MM.

Objeví-li se žilky čerstvé, červené krve v řídké stolici s hlenem, může to znamenat bakteriální střevní infekci. Přidá-li se k tomu navíc horečka či větší neklid, měl by být kojenec vyšetřen lékařem, který provede bakteriologické vyšetření a rozhodne o dalším postupu.

Zcela vzácným případem, který je ale třeba pro úplnost je zmínit je invaginace. Při ní dojde k zasunutí jedné části střeva do druhé, což je provázeno akutním nedokrvením postižené části střeva. U tohoto stavu se také objevuje hlen a krev ve stolici, stolice má vhled "malinového želé". Dítě za této situace zpravidla naříká, je neklidné a stav vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

...