Horečka a její snižování

Ještě o jednom mýtu je třeba se zmínit. Mnoho rodičů považuje horečku, tedy teplotu vyšší než 38 stupňů Celsia v podpažní jamce (38,5 stupně při měření v konečníku),  za závažný stav,  který je třeba neprodleně  řešit, nejlépe okamžitým snížením k normálu, tedy k hodnotám kolem 36,5 stupňů Celsia, případně okamžitou návštěvou lékaře. Snižování teploty pod 38 stupňů a časná návštěva lékaře, pokud nejsou jiné projevy (jak o nich bude pojednáno dále), je však chyba a opět je to jeden z omylů, tak častých při léčbě dětí.

Horečka není nemoc. Je to příznak společný mnoha chorobám virovým, bakteriálním, vzácně i parazitárním. Dětský organismus se jí brání, při vyšší tělesné teplotě se právě viry i bakterie hůře množí. Prudké snížení horečky může zejména u malých dětí do dvou let vést (podobně jako rychlé zvýšení teploty) k tzv. febrilním křečím, tedy křečím souvisejícím s vysokou teplotou. Pokud u nemocného dítěte teplotu s pomocí léků snížíme k normálu, odezní přechodně i přirozené projevy nemoci, jako je únava či spavost a my mnohem hůře docilujeme to, co by bylo žádoucí - klid v postýlce a spánek. 

Jak tedy s horečkou, která provází běžná onemocnění horních dýchacích cest, u dětí naložit? Je mnoho rad, ty se dokonce v průběhu let i mění. Rodičům se snažím poradit, že je třeba překonat i další mýtus, že s každou horečkou je třeba ihned navštívit lékaře

Objeví-li se u dítěte horečka, tedy teplota měřená v podpaží vyšší než 38,5 st. Celsia, je třeba: 

  • Ověřit si, že při teplotě může dítě předklonit hlavu a podívat se na pupík. V opačném případě je nutné sice teplotu snížit, ale současně co nejdříve navštívit lékaře. Mohla by to být známka dráždění mozkomíšních plen zánětem. Je to vzácné, ale natolik důležité, že na to upozorňuji hned zprvu. Je-li tzv. "volná šíje", nebo jinými slovy "není opozice šíje", jak tomu stavu říkáme, dítě dobře předklání hlavu, můžeme začít teplotu snižovat a s návštěvou ordinace  počkat až podle toho, jak se nám to bude dařit.
  • Zvýšit příjem tekutin. Není to jednoduché, některé děti při horečce pít odmítají, je to ale velmi důležité a není v podstatě moc důležité, co v této situaci dítě z běžných nápojů pije. Příjem tekutin a následné pocení již samo o sobě teplotu snižuje.
  • O době, kdy podat léky proti teplotě, je nejvíc diskuzí. Někdo preferuje nejdříve zábal celého těla či chladné zábaly (třeba i tvarohové) končetin, případně vlažnou sprchu či koupel, někomu nevadí poněkud časnější podání antipyretik. Osobně si myslím, že podáváme-li léky ke snížení teploty s rozvahou a ve správných dávkách, dítěti neublížíme. Asi bych jejich rozumné podání preferoval před zábaly, ty bych si ponechal na dobu za několik hodin, uvidíme-li, že teplota neklesá dostatečně. Přípravků s paracetamolem (Paralen, Panadol) podáváme 40-50 mg/kg hmotnosti/den, přípravky s ibuprofenem (Brufen sirup, Ibalgin,..) 20 mg/kg hmotnosti/den. Vždy rozdělené do třech denních dávek. Pokud léky s paracetamolem a ibuprofenem pravidelně střídáme, můžeme podat každé čtyři hodiny 1/3 příslušné denní dávky léku. Stále však mluvíme o horečce, tedy o teplotě nad 38,5 st.C. v podpaží. Snižovat teplotu nižší, nebo ji snižovat k normálu, není správné. Vždy si pamatujeme, že teplota je jen příznak vyjadřující, že se tělo infekci brání.


Převedeno do tabulky, jsou dávky léků proti teplotě tyto:

Ibuprofen (sirup nebo čípky) se podává dle potřeby 3x – 4x denně.

Hmotnost dítěte v kg
Dávka sirupu Brufenu, Ibalginu, Ibuprofenu a Nurofenu
Nurofen čípek pro děti 60mg
Nurofen čípek pro děti 125mg
7 - 8 kg
1⁄2 odměrky – 2,5 ml
1 čípek až 3 x 1
 
9 - 10 kg
3⁄4 odměrky – 4 ml
1 čípek až 4 x 1
 
11 - 15 kg
1 odměrka – 5 ml
1 čípek až 4 x 1
1 čípek až 3 x 1
16 - 20 kg
1 1⁄4 odměrky – 6 ml
 
1 čípek až 4 x 1


Paracetamol (sirup nebo čípky) se podává dle potřeby až 4x denně.

Hmotnost dítěte v kg
Dávka sirupu Panadolu Baby
Paralen čípek pro děti 100mg
Panadol Baby čípek pro děti 125mg
5 - 6 kg
1⁄2 odměrky – 2,5ml
1⁄2
 
7 - 8 kg
3⁄4 odměrky – 4ml
1
 
9 - 11 kg
1 odměrka – 5ml
1
1
12 - 14 kg
1 1⁄4 odměrky – 6ml
1
1
15 - 18 kg
1 1⁄2 odměrky – 7,5ml
2
2
19 - 20 kg
1 3⁄4 odměrky – 9ml
2
2


Při vysoké horečce neustupující po podání jednoho z těchto léků, lze střídat podání ibuprofenu a paracetamolu po 3 -­ 4hodinách,  dávky se nesčítají, jak ibuprofen, tak paracetamol můžeme podat (je-li to nezbytné) ve své plné denní dávce.


  • Stoupá-li teplota i přes toto opatření nad 38,5 v podpaží, nebo nad 39 st. v konečníku, měli bychom ji začít snižovat dalšími způsoby. U kojenců a malých dětí jsou účinné studené zábaly: Na igelitovou plenu položíme osušku namočenou do vlažné vody, na ní položíme dítě a zabalíme je do osušky až po ramena. Důležité je nepřikrývat již dítě v osušce žádnou dekou či peřinkou, teplá pára musí volně odcházet. Většina dětí nepřijímá studené zábaly s velkou radostí. Kdo je však provádí správně, ten potvrdí, že se dítě ve studeném zábalu velmi rychle zklidní a vydrží-li tak v zábalu cca 15 minut, tělesná teplota se téměř vždy nápadně sníží. Studené zábaly se mohou několikrát za den opakovat. Mezi nimi dítě osušíme, oblékneme do pyžamka a  uložíme do postýlky.
    Tedy další pověra: Při každé teplotě okamžitě navštívit dětského lékaře.
  • Pokud teplota přetrvává i  další den a alespoň přechodně reaguje na podání antipyretik, není třeba zpravidla ani tento druhý den navštívit lékaře. I kdyby šlo o bakteriální onemocnění horních dýchacích cest (např. angínu), není vhodné začínat dítě léčit antibiotiky hned. Každá hodina, každý den, co vydržíme bez ATB u infekcí horních dýchacích cest, jsou pro imunitní systém výhodné, poskytneme tak organismu možnost vytvářet si přirozené obranné látky, které pomohou při dalších nemocech.  Dvě výjimky toto pravidlo však má. Je to již uvedená "opozice šíje" - zhoršené předklánění, druhou jsou případné infekce močových cest. Ty jsou u kojenců, především u holčiček, častější, než bychom si mysleli. Proto pokládám za vhodné, zejména nejsou-li zjevné příznaky jako je rýma a kašel, které jsou často teplotou provázeny - a zejména za situace, kdy se nám běžnými prostředky nedaří teplotu snižovat pod 38,5 st. v podpaží, provést druhý či třetí den trvání horeček vyšetření moči. Můžeme provést vyšetření diagnostickým papírkem v ordinaci, papírky jsou hodně citlivé, ale mnohem přesnější je však močový sediment prováděný v laboratoři. Moč je však třeba  do ordinace přinést, aby mohla být ještě tento den odeslána do laboratoře.
  • Pokud tedy horečka u dítěte dobře reaguje na naše pokusy o její snížení a dítě je v celkově dobrém stavu, není třeba k lékaři spěchat. Naopak však, pokud se nám nedaří teplotu snižovat, celkový stav dítěte se zhoršuje, dítě je nápadně malátné, nereaguje přiměřeně, odmítá jídlo i pití, u kojenců se případně pozvolna vyklenuje a tepe velká fontanela (část hlavičky bez kostního krytu), je naopak kontrolní vyšetření dětským lékařem třeba. Klinickým vyšetřením a případně s pomocí laboratorních známek nemoci (krevní obraz zejména diferenciální, CRP, kontrolní sediment močový, případně později sedimentace červených krvinek) je možné předepsat další léky či případně antibiotika.

Malá poznámka k měření teploty a k teploměrům:

Řekli jsme si, že zvýšená teplota či horečka nejsou nemoci. Jsou to příznaky, ale příznaky důležité, které nám podle průběhu teploty a její výše velmi pomáhají při stanovení diagnózy. Průběh teploty v posledních dnech před návštěvou ordinace je mnohem důležitější, než aktuální teplota v ordinaci, a proto je nutné teplotu měřit a zaznamenávat hned od začátku onemocnění. Dokud bylo možné používat teploměry rtuťové, byla situace jednoduchá. Jak klasický lékařský teploměr, kterým se zpravidla měřilo v podpažní jamce, tak rychloběžka k měření teploty u kojenců v konečníku, byly přesné.

V současnosti měří rodiče teplotu v podpaží či v konečníku nejčastěji teploměrem digitálním, občas pak měří teplotu na kůži čela teploměrem kontaktním. Měření teploty ve zvukovodu je méně časté. Při vší úctě k technice jsem však k přesnosti těchto teploměrů skeptický a zkušenost ukazuje, že nejpřesnější je teploměr lihový, který lze koupit v lékárnách.

Pro lékaře není důležité, zda byla teplota změřena v podpaží, nebo v konečníku, ale rodiče musí lékaři tento údaj povědět. V konečníku je totiž teplota zpravidla o 0,5 stupně vyšší, než v podpaží. Pro lékaře je potom důležitá i informace o tom, jak kolísá teplota během dne, jak reaguje teplota na podávání léků (antipyretik). O tom by si rodiče měli vést záznam.

...