Rýma

Také o rýmě, o jejích typech a léčbě bychom mohli hovořit dlouho. Řekněme si tedy něco obecného, co je však platné u téměř každé rýmy.

Rýma  kojence, tedy dítěte do roku věku, je mnohem těžším stavem, než u dětí starších. Nejmenší děti nedýchají běžně ústy, dýchají téměř výhradně nosem. A pokud je průchodnost nosu v důsledku rýmy zhoršená, kojenec to vnímá velmi negativně. Je mrzutý, plačtivý, hůře jí a je proto důležité udržovat dutinu nosní i v době rýmy průchodnou.

Často se rodiče ptají, jak u kojenců nejlépe nos čistit, zda odsávat, či raději používat uvolňující kapky, například Nasivin.

Odpověď není jednoduchá, protože na jednu stranu je třeba udržovat nos volný, na druhé straně časté používání dekongesčních kapek sliznici dráždí a časté odsávání vede také k dráždění a větší produkci hlenu.

Takže co poradit? Často se zanedbává vlhkost vzduchu, ta je pro udržování volného nosu stejně důležitá, jako dostatek tekutin při pití, aby se snížila vazkost hlenu a dutina nosní se čistila. Pokud je to jen trochu možné a dostatečné, používáme k provlhčení nosu kapky z mořské vody, ty jsou dobře snášeny a jsou i méně návykové než např. Nasivin, Otrivin, Olynth, Sanorin či podobné jiné. Jmenované kapky s dekongesčním účinkem si ponecháme nejlépe na noční, dlouhodobější uvolnění nosu. Pokud pak nos šetrně odsajeme například 2x denně běžnou ústní podtlakovou odsávačkou, není to na závadu. Pozor však na odsávačky připojitelné na vysavač. Podtlak jimi vytvořený může sliznici i poškodit a jak víme ze zkušenosti maminek v ordinaci, tak i hluk vysavače zvyšuje stres dítěte, kterému je při odsávání nosu vystaveno.

Vztah rýmy a kašle.

Rýma, která se tvoří v nose, mezi nosními choanami, nevede tolik ke kašli. Kašel je naopak mnohem více zhoršován hlenem stékajícím z horního nosohltanu, z míst, kde se nachází tzv. nosní mandle, po zadní stěně nosohltanu a dutiny ústní. Hlenu stéká z oblasti horního nosohltanu více v poloze vleže, pro tuto tzv. "zadní rýmu" je proto typické, že děti více kašlou během spánku nebo po něm. Je tomu tak samozřejmě i během spánku odpoledního, proto se rýma a jiné nemoci horních dýchacích cest tak snadno šíří v mateřských školách u dětí, které v MŠ spí. Vidíme, že děti, které mohou odcházet domů po obědě, trpí na infekty horních dýchacích cest méně.

Pokud je rýma hnisavá a dlouhodobá, předepisuje lékař někdy i antibiotické kapky (Pamycon či některé kapky oční, které se mohou kapat i do nosu). Kdybychom tyto kapky nakapali do nosu plného hlenu, nebudou však dostatečně účinné, antibiotikum se musí dostat na čistou sliznici.  Proto je nutné před aplikací antibiotických kapek dobře vyčistit nosní dutinu a teprve do volně průchodného nosu kapeme léčivé kapky.

Ke správnému pochopení techniky kapání antibiotických kapek, je dobré prohlédnout si obrázek horních dýchacích cest:

Vztah rýmy a kašle

Vdechovaný vzduch prochází nejdříve nosními choanami směrem vzhůru, tam se zahřívá a zvlhčuje. V oblasti horního nosohltanu (epipharyngu) obtéká nosní mandli, lomí se směrem dolů, prochází středním nosohltanem a horním hltanem, potom hrtanem a proudí do průdušnice. Pokud je nosní mandle zvětšená, nebo postižená zánětem při rýmě, dítě dýchá ústy nezvlhčený a v zimě i studený vzduch, což není pro oblast hrtanu a průdušnice zdravé. Proto je třeba při rýmě léčit zejména oblast horního nosohltanu, tam se musí dostat léčivé kapky. Vedle vyčištění nosu je tedy nutné před aplikací kapek dítě položit na záda, zaklonit hlavu a opatrně kapky aplikovat tak, aby se dostaly nejen do oblasti nosních choan, ale hlavně do oblasti, kde je nosní mandle.

K rozdílu mezi tzv. nosními a krčními mandlemi se dostaneme později, povíme si také víc o indikacích k jejich případnému odstranění.

A nakonec opět jeden mýtus:

Rodiče si v ordinaci často stěžují, že jejich dítě "neumí smrkat". Je však třeba připomenout, že ono hlučné, vydatné "smrkání", za které jsou děti zpravidla chváleny, není také příliš vhodné. Oblast nosohltanu je propojena se středním uchem trubicí vyrovnávajícím tlak v obou těchto dutinách - tzv. Eustachovou tubou. Ta je u dětí zpravila široká, a tak prudkým zvýšením nosního tlaku může dojít k průniku sekretu s bakteriemi do středního ucha a k jeho zánětu. Tedy "smrkat" ano, ale s rozumem, spíše plynule a mírným tlakem, nejdříve jedním, potom druhým nosním průduchem ("dírkou"), než ono silné "troubení".

...