Vývoj řeči u dětí, logopedie


            Prvními hlasovými projevy miminka po narození je pláč a křik. Je to reflexní projev a v průběhu prvních týdnů života začíná novorozenec a kojenec vyjadřovat pláčem nepříjemné pocity.

            Skutečným projevem hlasové aktivity je potom broukání, které se objevuje kolem šestého týdne života. To se postupně mění na žvatlání, kterým již dítě napodobuje slova, která od rodičů a sourozenců slyší. Pokud si kojenec nebrouká, může to být první známka poruchy sluchu.

            Koncem prvního roku života začíná kojenec vyslovovat první slova, nejčastěji to jsou opakované slabiky ma-ma, ta-ta, ba-ba, kolem 18. měsíce tvoří děti jednoduché dvouslovné věty.

            Od druhého roku začínají některé děti tvořit jednoduché věty, ptají se "co je to?", kolem třetího roku se dobře dorozumí s okolím. Ve vývoji řeči existuje velká variabilita, zejména někteří chlapci začínají hovořit až po třetím roce. I v tomto věku je důležitější než vlastní hlasový projev posouzení, zda dítě slyší. Ne každé dítě, které opožděně mluví, musí nutně špatně slyšet, ale nejsme-li si jisti, je vhodné nechat sluch odborně vyšetřit.

            Opožděný vývoj řeči může být způsoben zkrácenou podjazykovou uzdičkou, nebo vzácně vývojovými vadami, které ale často diagnostikujeme dříve, než se projeví na řeči: rozštěp patra a rtu, narušený vývoj chrupu či deformace jazyka. Také děti s chorobami centrální nervové soustavy (DMO) mají vývoj řeči opožděný.

            Rodiče dětí se často zajímají o to, kdy začít s logopedickou péčí.

            U tříletých dětí je návštěva logopeda třeba jen v některých případech: Je-li postiženo rozumění řeči, je-li řeč výrazně nesrozumitelná, či dítě v řeči zadrhává (koktá).

            U čtyřletých dětí by měl dítě logoped vyšetřit v případě nesprávné výslovnosti hlásek, které by dítě již umět mělo: M, B, P, D, T, N, L, J, K, G, H, CH, V, F, A, O, U, I, E, OU, AU. Mezi čtvrtým a pátým rokem věku se dítě postupně učí i hlásky Ť, Ď a Ň a Bě, Vě a Mě.     

            Logoped by měl čtyřleté dítě vyšetřit také tehdy, má-li opožděný vývoj řeči (slovní zásoba je velmi malá, dítě netvoří věty, komolí slova), koktání, či takzvané vývojové dysfázie projevující se ztíženou schopností naučit se řeč používat. Takové dítě dobře vidí, dobře slyší, ale jeho nervová soustava není schopna sluchové a zrakové signály zpracovat. Řeč je nesrozumitelná, s vynechanými slabikami, říkáme ji řeč patlavá.

V pěti letech je potom logopedické vyšetření vhodné u dětí, které dosud neumějí vyslovit C, S, Z, Č, Š, Ž, R a Ř. Je třeba pamatovat na to, že logopedická léčba trvá mnohdy řadu měsíců a je vhodné, když dítě nastupující do školy správně vyslovuje všechny hlásky.

...